A beautiful place for beautiful people

Milan, Palazzolo 04/2017

Rok 2017 jsem odstartovala cestou do italského Milana. V dubnu jsem si koupila letenky z Ostravy do Bergama a letělo se! Ale kdyby to bylo takhle jednoduché, tak by to snad nebyla ani zábava, no ne?

Letenky

Už při koupi letenek vznikl první problém. S kým pojedu ? Jelikož nejsem až takový cestovatel, že bych se vyhecovala a jela sama, sháněla jsem skutečně po všech čertech. Nejhorší ze všeho snad bylo, když jste viděli, jak ty letenky pomaloučku mizí. Nakonec se mou parťačkou pro tenhle trip stala spolužačka Bára. A jak to asi vypadalo?

„Hele, Báro, nepojedem do Milána?“

*Proč, jsou nějaké dobré letenky?*

„Noo, docela jo.“

*Tak já ti večer řeknu..*

„Letenky mizí, Báro, potřebuju to vědět hned!“

*Ježiš, no ok, tak je kup!*

Letenky jsme kupovaly přesně týden před odletem a odpočítávaly poslední dny v Česku. Se společnosti Ryanair, vyšly na cca 800,-.

První cesta letadlem

Skutečně. Tohle byla úplně moje první cesta letadlem. V životě jsem neletěla, takže odbavování, a tak dále, a tak dále, byla pro mě říše divů. Každopádně jsem si to zamilovala natolik, že bych klidně lítala jen tam a zpátky.

Itálie! Jsme tady!

Z Ostravy jsme odjížděly z deštivého počasí a s pomalým příletem do Itálie se krásně vyjasňovalo. Díky krásnému počasí jsme mohly Itálii špehovat už z ptačí perspektivy. V Bergamu jsme přistáli kolem půl osmé večer, ale zdaleka tenhle hodinu a půl dlouhý let nebyl naší poslední cesta. Z letiště jsme pospíchaly na autobus do Milána. Doporučuji jízdenky na autobus koupit předem, vyjdou přesně na 5Euro. 🙂

Po vystoupení z autobusu přišlo však to nejtěžší…

Ubytování v Miláně v panelákovém resortu

Jelikož jsme zvolily s Barčou couchsurfing (stránka, kde přespáváte většinou u místních), měly jsme tak jen adresu, nějaký ten popis, jak se tam metrem dostat a toť vše. Když jsme po půl hodině konečně narazily na hlavní nádraží (kde bylo schované i metro), musely jsme pořídit jízdenky. A co si budem.. Italové jsou tak hrdí na svůj jazyk, že mluvit na ně anglicky, je pro ně ohavnost. Každopádně jízdenky jsme měly a mohly jsme se vydat vstříc metru. Po jedné nezdařené jízdě do protisměru jsme se rozkoukaly a dojely na stanici, která nám měla být domovem.

Když jsme vyšly z metra, čekal nás šok. Všechny paneláky kolem nás, byly úplně stejné, ale co hůř? Narazily jsme na všechna čísla, jen ne na to naše a dostat se blíž k těm domům? Nemožné. Všechno bylo za obřími bránami. Klidně bych tipla i 15-30 minut, než jsme nááhodou na naše číslo narazily, ale co potom? Po několika sms našemu hostiteli jsme nedostávaly odezvu. Co teď ? Kde si ustelem? Snad po dalších 30 minutách náš hostitel zjistil, že jsme tady a přišel nám otevřít. Díky moc.

Andrea

Ačkoliv toto jméno mate, tak nositel, tohoto jména je muž. Je to napůl Angličan a na půl Ital, celkem vražedná kombinace, ale díky tomu, jsme měly možnost bezproblémové domluvy v angličtině.

Andrea nás zavedl do svého obřího resortu, ve kterém se skrýval menší, útulný byteček. Se vším nás seznámil, na přivítanou nám dal pivo na otrkání a navrhl plán na zítra..

Lago di Como

Jelikož jsme byly v Itálii přes Velikonoce a na místě zjistily, že o velikonočním pondělí, je Milán úplně mrtvý. Dostaly jsme nabídku se jet podívat k jezeru Como. Na to jsme okamžitě kývly, protože jsme věděly, že je to jedno z nejhezčích jezer.

Cesta z Milána k jezeru byla dlouhá a co musím říci, že Italové jsou hrozně bezohlední řidiči. Každopádně jsme dojely v pořádku (já s trochou neurózy) a stálo to za to. Už z auta se nám vyskytl nádherný pohled. Celou vodní plochu lemují hory, domy a mezi domy malé, roztomilé uličky. Útulné kavárny, kde byste seděli celý den s výhledem na všechny ty krásy a sluníčkem v zádech.

Parco delle Cave

Procházka vstříc jezeru byla byť náročná, ale určitě nás neodradila od večerního programu. Po příjezdu jsme si na pár minut sedly a vydechly, sbalily deku, jídlo a opět vyrazily. Tentokrát naše kroky směřovaly do parku, který se nachází v obklopení menšího jezera. Už když jsme k němu přicházely, bylo to jako v ráji. Západ slunce, malé děti pobíhaly s míčem, hrály na babu. Starší zase seděli, popíjeli drinky, pouštěli si hudbu nebo četli. Miluju to tady!

Když jsme našly to pravé místo pro nás, mohly jsme spokojeně odpočívat a nasávat tamní atmosféru.

Centrum Milána

Třetí den jsme vyrazily do centra. Byl to poslední den, který jsme přímo v Miláně pobývaly. Náš hostitel Andrea ten den také odjížděl, avšak do ?Madridu?, na fotbalový turnaj.(Omlouvám se, fotbalu neholduji)

Nikterak jsme naši prohlídku neplánovaly, a tak, kam nás nohy zavedly, jsme šly.

A co jsem si z Milána odvezla? Jídlo.

Vlakem do Palazzola

Cestou, necestou vlakem, nevlakem. Ještě nikdy jsem v zahraničí nevolila jiný dopravní prostředek než autobus či metro, a tak se to muselo změnit. Z Milána jsme vyrazily vlakem do Palazzola, kde byla naše další zastávka. Vlak byl kompletně plný, proto jsme byly rády, že alespoň někde, se nějaké jedno místečko objevilo. Super! Sedím u okna s krásným výhledem, ale víte co? Okno padalo nekontrolovaně dolů celou cestu. Celé dvě hodiny mi třískalo okno u hlavy a to jsem si myslela, že České dráhy nejdou překonat, hle!

Daniele

Náš druhý hostitel, Daniel, nás čekal na nádraží a poté zavezl na místo, kde budeme zbylé dva dny pobývat. Jelikož jsme byly docela za celý den chození po Miláně unavené, tak jsme se rozhodly, že pro dnešní den to zabalíme, zajdeme se podívat do místního podniku a seznámíme se s kamarády Daniela.

Lago d’Iseo

Jak už to tak vypadá, tak naše tradice je chodit k jezerům. Druhý den v Palazzolu jsme také k jednomu vyrazily, ale už se nám nenaskytl tak skvostný pohled, jako u jezera Como. Jezero Iseo je však také velice oblíbeným a nedivím se. Ráno, bez lidí, je to tady velmi kouzelné.

Palazzolo sull’Oglio

Tak celý tento název nese město, kde jsme strávily své poslední momenty v Itálii. Skrz na skrz jsme ho projely na kole. Krásné uličky, příroda a panorámata, která jsme při jízdě objevovaly, se nadají ani popsat. Krása, střídala nádheru. A co bylo sladkou tečkou na konec? Nutellová zmrzlina!

Možná se pozastavíte nad tím, že z Palazzola nemám žádné fotky. Já taky. Ale jelikož jsem převážně natáčela, budeme doufat, že se k jejich sestříhání dokopu a brzy se zde objeví video!

Mám splněno

Musím uznat, že Miláno je krásné italské město, avšak jeho okolí bylo pro mě vítězem. Jsem ráda, že si mohu škrtnout z mého seznamu toto místo a bylo mi potěšením se tady podívat a seznámit se s milými lidmi!

Dora



Komentujte

1 Komentář zapnuto "Milan, Palazzolo 04/2017"

Upozornit na
Třídit dle:   nejnovější | nejstarší | nejlépe hodnocené

Miluji, miluji Milano :)) Krása!
Ejnets in Lisboa

wpDiscuz