A beautiful place for beautiful people

Bulgaria, Sofia. 06/2017

Další kroky mě z Niše zavedly o pár set kilometrů dál, a to do hlavního města Bulharska – Sofie. Tady jsme strávili čtyři sluníčkové dny a jak jsme je využili?

Z Niš do Sofie

Tuto cestu jsme vyřešili asi nejjednodušeji. Z Niše se snadno dostanete během pěti hodin do centra autobusem, který jezdí 3x denně. Ani za tyhle jízdenky neutratíte žádné velké peníze, jedna cesta vyšla asi na pět set korun.

Sofia hurray!

Do Sofie jsme dojeli kolem deváté večer, kdy jsme vystoupili přímo na autobusovém nádraží. Díky bohu, že naše ubytování bylo asi deset minut chůze odtud, jelikož cesta i den v Niš byl náročný, chtěli jsme prostě jen odpočívat.

Cestou na hostel jsme si tedy nakoupili nějaké jídlo a mohlo se jít spát. Ale! Věřím, že už vám tady nějaké ale chybělo,  a tak jste se konečně dočkali. V našem hostelu se objevili švábi. To jsou takoví ti nechutní broučci, ale lepší než štěnice. Každopádně, co teď? V hostelu, kde nikdo neuměl anglicky, to šlo těžko, ale vděčnost za google překladač, který problém vyřešil a my byli přestěhování do hostelu číslo dvě, který byl bez broučků a navíc mnohem hezčí, než ten první. Jupi jej!

Památky, památky, památky

Na každém kroku bylo něco. Druhý den jsme využili k prozkoumání všech důležitých památek, které se v Sofii nachází. K tomuto nám pomohl geocaching (lovení krabiček po celém světě a někdy se na tom stanete závislí), který nás provedl křížem krážem Sofií.

Lions bridge

„Lví most“ jsme viděli přímo z našeho ubytování, takže jsme ho měli opravdu blízko a navštívili jsme ho tak chtě nechtě. Tento most je umístěn na velmi zajímavém kruhovém obejzdu, který vlastně jako kruhový objezd nevypadá. Lvi jsou umístěni po všech čtyřech krajích mostu, zjevně abyste opravdu poznali, že je lví.

Národní palác kultury

Se nepyšní ani tolik krásnou budovou, jako prostředím, ve kterém se nachází. Jelikož jsme přijeli ještě mimo sezónu, vše se připravovalo. Tím vším myslím například vysazování květin v parku, aby bylo jasno.

Sveta Petka Samardjiyska

Tak tahle stavba byla nejvíce kontrastní. Jak to myslím? Památka byla totiž postavena mezi nástupišti do metra a samotnými schody, které vedly do centra města. Zvláštní, ne? Mně to tak tedy alespoň přišlo. 😀

Amfiteátr Serdiky

Když už jsem u toho metra, tak zastávka Serdika byla další historickou památkou. Za války v ní totiž vedly různé chodby a dodnes jsou zbytky těchto chodeb dochovány. Pokud jdete tedy do metra, můžete se tam tak směle procházet.

Svatá Sofie

Místo, na tuhle sochu dle mého názoru bylo vybráno naprosto nelogicky a nepěkně. Ačkoliv monument byl famózní, jeho umístění zkazilo veškerý dojem, a tak jste povětšinou kolem něj, prostě jen prošli.

Ruská katedrála sv. Nikolase

Buharsko, Bulharsko, Bulharsko a najednou si připadáte jako v Rusku. Díky této stavbě, která je typická pro ruskou architekturu se tak jednoduše přenesete úplně jinde. Jiné zklamání však přišlo při vstupu do této nádhery, jelikož její vnitřek byl „jako ostatní“, tudíž uvnitř známky po ruské architektuře nikde.

 

 

Kostel sv. Sofie

Nejspíš bych čekala, že toto jméno ponese honosnější stavba v Sofii. K tomuto kostelu jsme zřejmě došli v době, kdy se zde chystala nějaká modlitba, protože všude kolem bylo plno lidí.

Katedrála sv. Alexandra Nevského

Jedna z největších dominant Sofie. Obrovská stavba, která překvapí ze všech stran. Udělat tady nějakou hezkou fotku nám zmařili uklízeči v razicích oranžových vestách, kteří zrovna pleli chodník od trávy. Nakonec nám to však ani nevadilo, jelikož když jsme katedrálu obešli, zjistili jsme, že vzadu je daleko, ale daleko krásnější.

Národní divadlo Ivana Vazova

Je prozatím tím nejkrásnějším divadlem, které jsem měla možnost vidět, nejenže v jeho okolí je opět nádherný parčík, ale je tam kolem něj i spoustu jídla!

Monument Sovětské armády

Jsme objevili cestou do jednoho z největších parků. Co bylo ale v této chvíli největší byl právě tento menument, který se tyčil do neuvěřitelné výšky. Myslím, že když jsi ho půjdete prohlédnout, určitě neprohloupíte a budete velmi překvapeni.

Borisova gradina

Tento park je největší v celé Sofii. Nejenže tady najdete jezírka, hrací hřiště, tábořiště, ale dokonce taky zoo. Bylo to místo, kde jsme se rádi poslední den vrátili a užívali si poslední chvilky v Sofii, místo na páteční piknik, jako stvořený totiž!

Vitosha Boulevard

Jedna z nejznámějších ulic, která nese jméno po pohoří, které v Sofii naleznete. Spoustu kaváren, restaurací a obchodů na jednom místě.

Turistické centrum je potřeba navštívit!

Pokud obrážíte více měst a nemáte zas až takové plány, kde se podívat, určitě nezapomeňte na turistické centra. My v Sofii do jednoho vyrazili a kromě miliónů letáčků jsme si i díky milé a upovídané paní odnesli plány na další den. Problém však byl, že ze dvou plánů se dal stihnout jen jeden, takže vyrazit se koupat k jezeru a nebo na procházku do hor k vodopádům?

Nemáme líné zadky !

Tak přesně tohle jsem si řekla, když jsem rozhodla, že se nepůjdeme válet k jezeru, ale uděláme si výšlap do hor na vodopády. Ano, ano, litovala jsem toho už při začátku mírného kopečka.

Cesta k vodopádům byla dosti daleko, takže z centra jsme vyrazili autobusem na nejbližší konečnou k Vitosche. (Zase tak blízko, ta zastávka nebyla) A tady plyne ponaučení Bulharska jedna. Vždycky, vždycky si kupujte jízdenky! Už při cestě tam nás obklíčili  revizoři, takže netřeba tady jezdit načerno, i když.. Lidé v Bulharsku moc neumí anglicky, tak by domluva mezi dotyčnými, mohla být docela zábavná. Každopádně lístek ani ne za 30Kč, si tedy raději pořiďte.

Už po výstupu z autobusu, a to jsme ani nebyli u pohoří, nás všechny cesty vedly do kopce! Fakt, fakt jsem se v tu dobu proklínala.

Ale když jsme došli k první zastávce na odpočinek a uviděla jsem ten výhled, tak mi svitla naděje, že by tady mohlo býti vlastně hezky.

Nebylo hezky. Bylo nádherně! Po stoupání a stoupání, přišlo mírné klesání k vodopádům a já konečně na otázku *To, co slyším, jsou vodopády?* dostala odpověď *ANO!*!!!!!!!!! Nesmírná radost v tuhle chvíli, nepopsatelná.

Po (pro mě namáhavém) výšlapu, kdy jsem měla nohu samý puchýř, jsme došli spokojeně na pokoj se zbytky jídla a byli spokojeni. Poslední noc v Bulharsku byla před námi.

 

O dům dál

Poslední den jsme si ještě zrekapitulovali některé z památek při cestě do Borisovy gradiny, kde jsme si udělali cheat piknik z mekáče a poslední hodiny si užili v parku. Na letiště jsme pak museli vyrazit o více hodin dopředu, jelikož strašili, jak přísná kontrola bude. Nebyla. Ale čekání na letišti uteklo rychleji než se zdálo a my zase seděli v letadla, směr jiné dobrodružství.

 

 

 

Sleduj mě:

INSTAGRAM

FACEBOOK



Komentujte

4 Komentáře zapnuto "Bulgaria, Sofia. 06/2017"

Upozornit na
Třídit dle:   nejnovější | nejstarší | nejlépe hodnocené

Pocit po tom výšlapu musel být nepopsatelný. 🙂

Ty jo! To je nádhera! Jedu na podzim na Erasmus do Kluže, tak doufám, že si najdu nějaký víkend i na sousední Bulharsko a Sofii. Píšu si jí na seznam! Těším se na další články!

Diana z czechsouls.com 🙂

To je krása, nikdy jsem tam nebyla a už pěkně dlouho to mam na bucket listu 🙂
Ejnets in Lisboa
Zajímá tě cestování? Přidej se do naší skupiny pro Czech Travel Bloggers TADY 🙂

Tak to je nádhera. :-O Ale teda na výšlapy už po Ještědu a několika výšlapech na horách (za boha si nevzpomenu na jména hor) nemám náladu ani chuť 😀

wpDiscuz